Když jsme se v sedm večer sešli u kotelny, vzpomněl jsem slova hrdiny povídky Š+G, který se - jda na mejdan - vyplížil z domu se slovy "to je divné, že máme dnes večer školu".
Fakt vyrážet na závody za soumraku trochu divné je, ale ta slast, která pak následuje, za to stojí, ať je závod sebeblbější. To se tedy o tom posledním v Drhlenách (pořádal TUR) říct určitě nedá, nebyl vůbec špatný. Blbí jsou totiž vždycky závodníci, nikoli mapa, stavitel nebo buzola.
Skoro stejně náročné, jako najít většinu kontrol, bylo pro nás i trefit na shromaždiště. V lese (tentokrát bez zvířecích očíček) čekaly kontroly bez odrazek (!), skály a tratě, které měly naprosto denní parametry. Strom uprostřed dvojkového hustníku by leckomu nadělal problémy i v poledne, za tmy ale zlomil morálku možná pár desítkám lidí, mezi nimi i specialistům. Já měl dobrodružství navíc umocněno utkáním s hvězdou předposledního čísla časopisu. Loupežník Jéňa Šváb totiž opustil sluj a jako jediný se nebál utkat se se mnou v kategorii. Bohužel neopustil restauraci dostatečně včas na to, aby si před startem nedal tři piva, takže degradoval můj sukces přiřazením se později k vzdavšímu davu.
Možná jsme byli jediní, kteří požadované ražení bez chyby zkompletovali. Dan v H21 a Vítek v H16 se stali dokonce mistry oblasti, Vojta byl třetí (statečný výkon bez čelovky!). Co na tom, že se tam přimotalo pár Němců, východočechů nebo pražáků a pořadatelé stupně vítězů po tmě stejně nenašli, history needs nothing to ask for. Nadšení neskrýval ani Pavel, nejenže našel všechno, ale byl asi řidičem, který vezl domů nejúspěšnější výpravu. Co pasažér, to medailista.
Škoda, že nás nebylo víc. Za čtrnáct dnů možná ale bude. V Bousově se poběží noční mistrovství ČR a dalším, kdo si chce s námi říct "to je divný, že máme dnes večer závody" má být i nová posila J.V.Francke.
/tom/
—————